Úspěch liberecké ZOO: Historicky první odchov orla nejmenšího na světě

ZOO Liberec se podařil nevídaný světový úspěch. Jako vůbec první ZOO se jí podařilo odchovat mládě orla nejmenšího. Návštěvníci liberecké ZOO v ní mohou tento druh vídat od roku 2007.

Mládě orla nejmenšího se z vajíčka vylíhlo 25. května 2017 a do posledního května bylo umístěno v inkubátoru, kde se ho snažili ošetřovatelé rozkrmit. Pod samici do hnízda zatím vložili dřevěný podkladek. Když mládě začalo přibývat na váze a zdálo se být vše v pořádku, rozhodl se zoologové podložit jej zpět do hnízda pod svou matku.

„Byli jsme velice nervózní, jak celá akce dopadne. Podkládání bývá rizikové a nezřídka se stává, že rodiče mláděti ublíží či ho vůbec nepřijmou,“ okomentoval situaci zoolog Jan Hanel a dodává: „Samice navíc začala okamžitě po příletu na hnízdo malého opeřence krmit, což vůbec není u dravých ptáků standardní. Většinou mláďata hned zalehnout a ptáčata nechávají den bez potravy.“

Mládě spolu s rodiči zůstává z bezpečnostních a chovatelských důvodů v zázemí ZOO. Ve výstavní expozici se pro návštěvníky objeví nejprve na podzim 2017.

Orel nejmenší
Titulek
Orel nejmenší
Zdroj
ZOO Liberec

Orel nejmenší (Hieraaetus pennatus)

Obývá otevřenou krajinu poblíž lesa do nadmořské výšky 2000 metrů nad mořem v severozápadní Africe, ve Francii, na Pyrenejském poloostrově, jihovýchodní Evropě a přes Turecko zasahuje až do střední Asie. V zimě přelétá v Africe na jih od Sahary (evropská populace) a do Indie (asijská populace). Vzácně zalétává na východ ČR, není vyloučeno ani nepravidelné hnízdění. V celé Evropě je zaznamenáno cca 5200 párů, z toho 10 – 15 ve střední Evropě.

Už podle jména lze soudit, že se jedná o nejmenšího evropského orla. Rozpětí křídel dosahuje 110-132 cm. Pokud bychom ho srovnali s káňaty, tak orel nejmenší je menší, má užší křídla, delší ocas a běháky opeřené až po prsty. V přírodě ho můžete vidět ve dvou zbarveních: v Evropě nejčastěji ve světlém (hnědavý vršek těla, spodek nažloutle bílý), jinde lze vidět i tmavě hnědé zbarvení.

Hnízdo si staví vysoko na stromech, od května snáší 2 – 3 vejce. Na snůšce sedí především samice 36 – 40 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ve stáří 50 – 55 dní, dva a půl měsíce po vylíhnutí se osamostatňují. Nejvyšší věk dosažený v zajetí je 12 let.

K jejich potravě patří převážně ptáci střední velikosti, méně pak savci, plazy a hmyz.